Říjen 2016

Boží oheň

24. října 2016 v 12:22 | adina christie |  Zaujalo ma
Brownswille USA (1997)
Těžké začátky
Již nějakou dobu jsem tam venku na bitevním poli. Jsem ženatý a mám čtyři děti. Tento týden se narodí můj vnuk. Jsem syn pastora. Podle mého názoru byl můj otec tím nejlepším Božím mužem, jakého jsem kdy potkal. Byl "Jižním baptistou" (pozn. překl: "Southern Baptist": jedná se o baptisty, kteří věří v nadpřirozené dary Ducha svatého) a byl to dobrý muž. Po celý svůj život měl na srdci jedinou věc a té mě celý můj život vyučoval: "Získávej duše pro Ježíše." Na tom jediném opravdu záleží. Pokud tohle nemůžete dělat, pak nejste k ničemu. Co si o tom myslíte?
Musím se vám za něco omluvit. Nemám žádnou zvláštní výmluvnost, nosím kovbojské boty a nebudu nosit kravatu, takže se na mě nehněvejte. Tak to je. To je veškerá omluva, kterou ze mne dostanete. Nenávidím pokrytectví. Pokrytci si zaslouží peklo, které taky jednoho dne dostanou. Nikdy nikomu nelžete. Jako malý chlapec jsem vyrůstal v baptistickém prostředí a moje víra byla nejdříve ničena skrze pokrytce. Náboženští démoni se snažili, aby to bylo pro mě zlé a chvíli se jim to dařilo. Ale pak přišel Ježíš. Jsem opravdu rád, že jsem zde! Cítím tady Ducha svatého. Haleluja! Ježíš! Fuego! (španělsky "oheň")
Přes 20 roků pracuji velmi tvrdě v džungli. Postřelili mě, zbili mě, kamenovali mě, stalo se mi vše, co se přihodilo našemu bratru apoštolu Pavlovi, kromě toho, že jsem neztroskotal na moři. Ale pod vodou mi párkrát zmizely náklaďáky.
S lidmi, kteří se mnou slouží, mám uzavřenou smlouvu. Nevím jestli vůbec víte, co to je
3
smlouva. Doporučuji vám vstoupit do smlouvy s lidmi i se službou, do které vás Bůh volá. Protože máte jeden cíl a ten je - zemřít za duše.
Díváte se na člověka, který zemřel sám sobě, aby sloužil druhým. A když budu jednoho dne stát před Ježíšem, tak On mi řekne: "Dobře, služebníku. Vejdi v radost svého Pána." To je ta jediná věc, na které opravdu záleží; vše co děláš, každý dech, každý krok je směrován k tomu Velikému bílému trůnu. Můj záměr je tyhle Indiány, pro které pracuji, přivést k Ježíši, sklonit se před naším Králem a On nám řekne: "Vy tam, chlapi, pojďte sem!" Můžeš nás tam hledat, protože tam budeme.
Pracujeme s 18-20 různými kmeny Indiánů.. Jsme extrémně vydaní jeden druhému. Pokud něco nějakému Indiánovi slíbím, pak jediný důvod, proč bych to nesplnil, by byla moje smrt. Mluvím ve jménu Krále. Jsem velvyslanec Ježíše. Chápete, jak důležité je to, co říkáte a děláte pro druhé lidi?
Bůh k nám promluvil a řekl nám, abychom šli a pracovali s těmito lidmi, kterými ostatní pohrdají. Můj cíl je vyzdvihnout Ježíše, abych vás motivoval k tomu, abyste získávali duše navzdory ceně. Lidé říkají, a také se o tom píše v knihách, že tito lidé, se kterými pracujeme, již slyšeli evangelium Ježíše Krista. Je to ale lež. Jsou tam tisíce vesnic, tisíce, kde nikdy v životě neslyšeli jméno Ježíš - a to je hřích! Jsem tam téměř 25 roků a ještě jsem vás tam neviděl. A jsem velmi pilný, každý den jdu alespoň do jedné, většinou do dvou, někdy i do tří vesnic a tam kážu. Ještě jsem vás tam nikdy neviděl, to je divné.
Kdysi jsem byl členem gangu a byl jsem velmi horlivý pro ďábla. A když jsem se obrátil, tak tu stejnou horlivost, jakou jsem měl pro ďábla, jsem měl pro Boha. Protože ten oheň Boží zářil v mém srdci jasně, lidé mi říkali: "S takovým velikým ohněm dlouho nevydržíš. Musíš se trochu zklidnit, abys vydržel ujít velkou vzdálenost." Tohle ale v Písmu nenajdete! Tohle je náboženství! To je ďábel, který se tě snaží dostat ven z toho svatého ohně, který hoří ve tvém srdci. Neposlouchejte je. Nechci, abyste je nenáviděli, jen se na ně usmějte a běžte dál. Nemají pravdu. Protože teď jsme tady, o čtvrt století později, a máme více ohně, než jsme měli kdy předtím. Měl jsem ale problém. Nebylo to v tom, že bych postrádal horlivost. Problém byl v tom, že jsem si kladl otázku, kde je ta moc Ježíše Krista, o jejíž existenci jsme byli přesvědčeni. Myslím si, že je to otázkou pro většinu lidí. Mohu cítit Jeho přítomnost často, jsou některé písně jako třeba "Svatý a pomazaný", které když začnu zpívat, tak začnu slzet a hluboce se mě to dotýká, protože On je tak úžasný - ale kde je ta moc Boží? Kde je? Tedy - já jsem ji našel! Opravdu jsem ji našel. Není to žádná pohádka nebo žert. Není to nějaká iluze, která nám neustále uniká. Je to realita! A já chci, abyste ji také měli. A co je ještě důležitější - Ježíš chce, abyste ji měli. Tak ji získejte!
Tak jsem odešel na misijní pole, bez tréninku, bez biblické školy, tak jako máte vy tu výsadu zde (David mluvil ke studentům biblické školy). Neměl jsem tu výsadu slyšet mluvit některé ty veliké kazatele. Nikoho jsem neznal. Byl jsem jen "Jižní baptista", vyslaný charismatickou obnovou do pralesa. Vypadal jsem jako nějaká ohnivá koule sestupující z nebe, která začala zapalovat prales. Nevěděl jsem, co to vlastně dělám. Učíme se. Byl jsem tehdy pozvaný na jednu bohoslužbu a tenkrát jsem ještě neuměl španělsky - kromě pár slov. Bylo tam asi 400 Indiánů, kteří stáli okolo a Duch svatý byl na tom shromáždění mocně přítomen. Přinesli mi dopředu malé čtyřleté děvčátko. Posadili je. Nevěděl jsem, co s ní není v pořádku. Snažil jsem se s ní domluvit znakovou řečí, pak jsem se snažil od Boha získat nadpřirozené poznání a pochopení té řeči, snažil jsem se mít víru a být tam. Ale pak jeden starý Indián, kterého si velmi vážím, řekl… to je jednoduché, je neslyšící! Problém byl v tom, že se narodila hluchá.
4
Tak jsem si tam poklekl a začal se modlit. Viděl jsem už spoustu věcí, viděl jsem Boží moc, jak srazila všechny na zem, lidé naříkali a sténali, a s tím jsem neměl co dočinění, prostě jsem tam byl. Ježíš přišel a já byl udiven nad tím co se děje. Lidé padali pod mocí Boží v lavicích po řadách - jedna řada za druhou, pak naříkali a sténali, nikdy jsem nic takového neviděl. Nekladu důraz na projevy, kladu důraz na Ježíše. Projevuj se, jak chceš, to na mě nijak nepůsobí. Já chci Ježíše.
Takže jsem tu holčičku držel a klečel jsem na zemi a již jsem ji viděl uzdravenou. Moje srdce bylo uchváceno Ježíšem a přetékal jsem radostí a vírou. "Věděl jsem", že se to stane - tak jsem se modlil a modlil a modlil, ale nic se nestalo! Byla tam přece taková mocná Boží přítomnost - mohl jsem to cítit! Velmi mě trápilo, že to děvčátko nebylo uzdraveno. Je to přece čtyřleté děvčátko a za nic nemůže.
Takže pojďme najít toho viníka. Je to Boží vina? Je to chyba toho děvčátka? Koho je to tedy chyba? (z obecenstva se ozývá "Satan") Špatně! Satan nemůže zastavit moc Boží. Nemyslete si, že nepřítel mého Krále je tak mocný. Nemá právo zastavit Krále! Tuto zodpovědnost přijímám já. Já jsem těmi dveřmi, které jsou zablokované. Já jsem ten problém. Není to Ježíš, a ďábel nemůže zastavit mého Krále. Už jsem toho viděl spoustu. Něčemu takovému neuvěřím. O to se ani nesnažte - jen bych se vám vysmál, pro nedostatek zkušenosti.
Takže jsem plakal, stěžoval si, křičel, přikazoval jsem, skákal jsem a byl jsem velmi frustrovaný, protože ta dívenka zůstala hluchá. Jsem tedy pokořen - všechny ty Boží zázraky létají všude okolo mě, zatímco tahle dívenka, kterou jsem chtěl tak moc vidět uzdravenou, zůstala hluchá. Tohle tedy nepřijmu, udělal mi to ďábel. Něco se musí změnit. Musím najít ten problém a rozdrtit ho na kusy. Takže když jsem byl na kolenou, plakal jsem a držel to děvčátko, volal jsem k Bohu: "Prosím, pomůžeš mi? Aspoň trochu?" A On mi opravdu pomohl. Dostal jsem vidění. Vizí moc nemám, jen pár, možná 4 nebo 5 otevřených vidění, při kterých vše vidíte jako v televizi.
Vidění z Nebe
Viděl jsem nádherné pastviny a byly nádherné, vydatné, zelené a plné výživy. Byly tam ty správné potřebné věci. Viděl jsem tam velikého a silného býka, který představoval mě. Frkal, trhal tu zem a jedl tu správnou potravu s tou bohatou výživou a ta moc tam určitě byla. Tento býk ryl do té pastviny svými rohy. A najednou uprostřed této překrásné pastviny se objevil dárek, který tam položil Duch svatý. Ten veliký a silný býk k tomu dárku přišel, ale se vší svojí schopností a silou ten dárek nemohl otevřít. Najednou se před tímto dárkem objevilo asi tak roční dítě, sedělo u toho dárku a s jednoduchostí a radostí ten dárek otevíralo. Ten býk rval tu zem, jedl všechny správné živiny, byl velice silný, ale bylo to malé dítě, které tu krabici otevřelo, a nikoliv ten veliký býk.
Tak jsem řekl Ježíši: "Buďto ze mě uděláš tohle malé dítě, nebo nebudu kázat." A On odpověděl: "Musíš se stát takovým, jako tohle malé dítě, abys vstoupil do království Božího." (pozn. překl. Lukáš 11:20: "Vymítám-li však démony Božím prstem, jistě k vám přišlo Boží království." Tedy vstup do Božího království v tomto případě znamená vstoupit do duchovní oblasti, ve které se dějí znamení a divy - vyhánění démonů, uzdravování atd., nejedná se zde o spasení. "Přijď království tvé" - začne-li Ježíš kralovat v církvi nebo v jednotlivci - začnou se dít tyto zázraky.) Nejsou to ty projevy; není to v tom, jak velikou moc máš; není to v tvých
5
schopnostech, je to v tom stát se malým dítětem a používat dary nebe ve svém životě. To je ta odpověď. To děvčátko nebylo uzdraveno. Je to moje chyba.
Hledejte nejprve Boží království
Matouš 6:33: "Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost a toto vše vám bude přidáno."
Po tomto vidění jsem začal hledat Nebe (Boží království). Moje srdce je velmi žíznivé, chci Ježíše. Chci Jeho veliké dary - chci je mít všechny! Žádný mi nebude chybět - tečka. Mám právo žádat, jsem syn, nejsem přece nemanželské dítě. Mám právo užívat tyhle zásoby mého Otce. A tak jsem šel k Němu. Šel jsem do Bible a začal jsem v ní hledat všechny modlitby - od Genesis až po Zjevení. Každou modlitbu jsem se modlil a pečlivě ji studoval. Vzal jsem si do ruky komentáře (Biblické slovníky) a každé slovo těchto modliteb jsem studoval slovo po slově ze všech možných úhlů. Chtěl jsem vědět, proč když se biblické postavy modlily, tak jejich slova nepadla k zemi bez užitku. Pak jsem začal studovat půst. Protože ty dvě věci, které pohybují Nebem, jsou modlitba a půst. Pokud podřídíš svoji duši modlitbě a svoje tělo půstu - Bůh začne tvoje modlitby vyslýchat. Zkoumal jsem Bibli a dospěl jsem k závěru, že ta nejtěžší věc - a to je můj osobní názor - je vzkřísit někoho z mrtvých. Tohle bylo součástí smlouvy pro nás věřící. Tak jsem se rozhodl, že budu hledat Boží království tak dlouho, až budu schopen přijít k mrtvému člověku, dotknout se ho a uvidět, jak vstane z mrtvých. Rozhodl jsem se, že mi je jedno, jestli se budu muset postit tak dlouho, až ze mě zůstanou jen kosti, je mi to jedno. Jestli se musím modlit 24 hodin denně - na tom mi nezáleží - musím mít tuhle velikou slávu Boží, která změní svět okolo mě. Budu to mít. Takže tohle jsem začal dělat. Tohle jsem hledal.
Byl jsem lidmi okolo sebe nazýván všemi možnými jmény. Byl jsem "příliš nezralý, příliš mladý, neměl jsem moudrost, byl jsem příliš horlivý, byl jsem málo horlivý atd." Všechno, co si jen dovedete představit. Ale tohle mě nezastavilo. Zjistil jsem, že od knihy Genesis až po Zjevení všichni proroci, apoštolé a muži Boží - všichni začínali stejným způsobem. Nemůžete se k Němu dostat žádnou jinou cestou. Tak jsem to začal dělat jako oni a pokračuji v tom až do dnešního dne. A tak začala těžká očista, kdy jsem se rok za rokem začal modlit a postit, a to velmi horlivě, hodiny a hodiny modliteb a půstů, hledání Nebe, čtení a studium Bible, rozjímání nad Jeho Slovem. Tisíce hodin strávených v náklaďáku po starých hrbolatých cestách, rozbil jsem několik automobilů a motorek ježděním v džungli a také jsem uhnal několik koní a lidí okolo sebe. Ale nepřestal jsem, dokud skrze mé ruce Bůh nezpůsobí zázrak, který nejde nijak napodobit.
Tak jsem začal hledat Boží království, a výsledek byl úžasný! V Matouši 21 se říká ve verších 17-18: "Potom je opustil a odešel ven z města do Betanie a tam přenocoval. Když se potom za svítání vracel do města, dostal hlad." Cože se to o něm říká? "Dostal hlad", byl jako ty a já. Někdy chce dvojitý hamburger. Mluví se zde o tom, že uviděl fíkovník, ale bylo na něm pouze listí, bez ovoce. Já vím, že i my jsme jako stromy - jsem naroubovaný do toho vinného kmene. Mám to právo, když ke mně Král přijde, abych na sobě neměl žádné ovoce? Mám nějakou omluvu? "Pane, víš, není to období pro ovoce, prostě není to období zrání… víš, Pane." Kdo si myslíme, že jsme? Řeknu vám tohle: nezáleží na tom, jak hluboké je bahno, jak moc prší, jaké je horko nebo jaké jídlo musíš jíst. Nic z toho není důležité. Vidím jak jsou mrtví kříšeni a lidé jsou znovuzrozeni a mnoho lidí nás chce přijít navštívit a vidět to. Musím jim nejdřív ale říct, že mi nezáleží na vzdálenosti, jakou musím ujet, prostě vidím lidi, kteří
6
nemají Ježíše a ať už to stojí peněz kolik chce, nezáleží mi na tom. A tak jsem nepochopený, protože nechápu a ani nechci pochopit. Nechci pochopit a nechápu, když něčí tělo něco potřebuje na úkor druhých lidí, o kterých vím, že když se k nim nedostanu včas, pak jejich duše skončí v pekle. Moje tělo může plakat po věcech, které chce, ale mně na tom v té chvíli nezáleží. Tito lidé potřebují oheň z Nebe, potřebují slitování a já tyto věci mám. A kdybych se k těmto lidem nedostal, byl by to pro mě hřích.

Kříšení mrtvých Tato paní byla těhotná v době, kdy v jejich vesnici vypukla nákaza. Onemocněla a dítě v ní zemřelo. Na cestě do města zemřela také ona. O čtrnáct hodin později byla spolu se svým dítětem vzkříšená z mrtvých v márnici, poté co byl už napsán její úmrtní list. Když můj Král chce ovoce, nezastaví mě ani obyčejné kulky ani žádné mačety. Nechci, aby mi řekl: "Žádné ovoce ať na tobě již nikdy neroste." Nechci uschnout a stát se nepoužitelným. Nechci, aby o mně lidé říkali: "Byl to takový dobrý strom." Ve verši 21 se říká "pokud budete mít víru" - o tom zde přece mluvíme.
Jak je vůbec možné volat k Bohu, kterého jste v životě neviděli? Občas můžeme cítit Jeho přítomnost, díky Bohu za to na věky! Jak je možné volat k bytosti, kterou nikdy většina lidí neviděla a tato bytost vám odpoví? Protože se to říká v mé Bibli. Matouš 21:22: "A všechno, o cokoli byste prosili v modlitbě, dostanete, když budete věřit." Můžete to mít, je to vaše. Musíte to pochopit, že jsem se modlil k Bohu po čtyři a půl roku za to, abych byl schopen dotknout se mrtvého a vzkřísit ho z mrtvých. Měl jsem okolo sebe spousty mrtvých, protože tam, kde žiji, je to jiné, než tam, kde žijete vy. Tam, kde žijete vy, zavoláte doktora, který ověří smrt, přijede auto, odveze mrtvého a už ho neuvidíte, až do doby pohřbu. Ale tam, kde žiji já, je to úplně jinak. Tady se o tělo stará rodina. Takže je mnoho příležitostí dotknout se mrtvých. Tisíce lidí jsou znovuzrozeny. Chci, abyste si uvědomili, že to co vám říkám je realita, protože když vám budu vyprávět o těchto věcech, tak nechci, abyste si mysleli, že se to vše začalo dít jenom proto, že jsem se rozhodl jednoho dne říct Bohu: "O. K. teď už jsem připraven tohle dělat." Horlivě jsme hledali Pána a On vyslyšel naše volání. A my stále hledáme Pána a On neustále naše volání vyslýchá.
7
Mohu vám pouze ukázat na to, co říká Bible a je jen na vás, jestli se toho chopíte nebo ne. Vše co se píše v Bibli je tam pro mě a teď. Můžete to zpochybnit, zředit, cokoliv - to je vaše "privilegium". Ale když On mluví v této knize, tak mluví ke mně. Trávil jsem dny a měsíce, týdny a roky tím, že jsem hledal Nebe. "Pilnost" - víte vůbec, co tohle slovo znamená? Je to v Bibli a jde ruku v ruce s věrností, kázní a zodpovědností. Tyto věci přicházejí s Ježíšem - upřímnost, oddanost, závazek - musíte to mít.

(Úryvok z knihy David Hogan - Fuego de Dios)

Keď umiera duša...

17. října 2016 v 23:03 | adina christie |  Žalmoviny - nové piesne

Deň, keď sa vyprázdnila studnica námahy
a ruky klesli bez úžitku, celkom bezcieľne,
unavená myseľ nenašla v sebe žiadnu oporu,
ani kúsok nádeje,
zapálili sa jej stohy slamy, zhoreli ľudské trofeje,
pozlátené poklady kráľovstva sveta,
pominulo pominuteľné,
obrátilo sa na prach, čo bolo z ľudskej vôle...
Vtedy povedala duša: Lepšie mi je umrieť, ako žiť!
Pre Teba mi je ziskom moja strata!
Lebo, kto svoju dušu stratí pre Teba, ten ju nájde,
ale ten, kto si chce dušu zachrániť, ten ju stratí...
Dosť mi je Tvoja milosť!
Veď v mojej slabosti sa dokonáva Tvoja moc!
Keď som slabá, som silná v Kristu Ježišovi!
Amen!



Šípková Ruženka zaspala

2. října 2016 v 11:00 | adina christie |  Dotyky
Niekedy sa stáva, že ľudia odídu a niet ich. Ako moja drahá priateľka. Bola tu niekoľko rokov a nikto nepomýšľal na to, že sa nezdrží príliš dlho, ba skôr, že stále je čas spolu prehovoriť, stále je čas na návštevy, stále je čas na každý skutok lásky; ale nie je to tak. Iba Pán vie čas príchodu a tiež, čas odchodu.

Bola veľmi chorá, ale táto choroba dokáže dlho odolávať smrti, lebo vždy je liek na nejaké krátkodobé predplatné na život v tomto svete. Ale nik vo svete zatiaľ nepremohol smrť, jedine Pán Ježiš, keď na kríži zomrel za naše hriechy a priniesol milosť spasenia a odpustenie všetkým, ktorí veria v Neho; a svojim vzkriesením nám priniesol nádej večného života. On premohol smrť. Smrť nepanuje viac nad tými, ktorí veria v Neho.

Som vďačná Pánovi, že mi dal do života túto priateľku, aby som sa naučila porozumieť jej srdcu, aby som jej mohla povedať o nádeji, ktorú máme v Pánovi Ježišovi. A ona túžobne očakávala Jeho príchod. Pamätám si ako dnes, veď to bolo v minulom roku, keď sedela na nemocničnom lôžku a s očami upretými na otvorené okno hovorila: Veľmi by som chcela, aby už prišiel Pán a vždy sa pozerám, či už nejde.

Keď som videla jej túžbu, rozprávali sme sa dlho o Pánovi a ona vyznala Pána Ježiša za svojho Spasiteľa a Pána. Potom som odišla domov. Neskôr mi hovorila, ako chlapci šantili na nemocničnej chodbe a rozbili okno. Bola tam diera veľkosti ruky. Moja priateľka sa na tú dieru dívala a odrazu jej Pán zažiaril neobyčajným svetlom práve cez tú dieru a ona uvidela podobu žiarivo bielej holubice.

Mnohokrát mi volala a rozprávali sme sa o všetkom, čo ju trápilo alebo tešilo, niekedy som jej ani nezdvihla, lebo som mala niečo iné, ako napríklad vo štvrtok. Bola som celý deň von a vrátila som sa domov až večer. Vôbec som si nevšimla, že mi volala. Našla som stratený hovor až včera. A už neviem a ani sa nedozviem, čo mi chcela povedať. Je mi to strašne ľúto, Vieročka. Ostaneš navždy v mojom srdci, ako si v ňom bola, odkedy som ťa spoznala. <3

PS: básnička, ktorú som Vieročke venovala pred štyrmi rokmi a viaže sa k udalosti, keď sa vydávala moja dcéra: http://adinachristie.blog.cz/1207/sipkova-ruzenka